Evžen Savojský píše litomyšlskému pánu Františku Václavovi z Trauttmansdorffu. Edice osmi dopisů z let 1718-1726

Die präsentierten acht Briefe schrieb Eugen von Savoy Herrn auf Leithomischel Franz Wenzel von Trauttmansdorff in den zwanziger Jahren des 18. Jahrhundert. Sie ermöglichen, den Charakter der Beziehungen vom Kaisergeneralismus und dem in den Strukturen des Königreichs Böhmen verhafteten Adeligen zu rekonstruieren. Diese Quellen dienen vor allem dem Biographen Franz Wenzel von Trauttmansdorff für die Rekonstruktion seiner Kontakte mit dem Milieu des Kaiserhofes und der europäischen Politik. Die Edition der Korrespondenz zeigt nur einen kleinen Ausschnitt des Reichtums des adeligen Familienarchivs, welches im ostböhmischen Staatsarchiv in Zámrsk hinterlegt ist. Aus der Korrespondenz wird ein Freundschaftsverhältnis zwischen den beiden Männern sichtbar. Graf von Trauttmansdorff war seit seiner Jugend Anhänger der politischen Richtung, die Eugen am Kaiserhof in Wien vertreten hat. Doch vor allem wurde ihre Freundschaft durch ihre gemeinsamen Interessen, Jagdlust und Pferdezucht verknüpft. Franz Wenzel war Inspektor für die Kaiserhofgestüte und galt als Experte für die edlen Pferde. Prinz von Savoyen hat sich auf der trauttmansdorfischen Herrschaft in Dürnholz aufgehalten. Dort nahm er an vielen Jagdausflügen teil. Graf Trauttmansdorff hat sein Freundschaftsverhältnis zu dem Prinz von Savoyen für die Antragstellung bezüglich seinen Untertanen benutzt, die in der Kaiserarmee angestellte waren. Er suchte nach der Entlassung oder Strafmilderung für die konkrete Soldaten. Herr auf Leithomischel hat sich auch in diesen Quellen als ein interessierter Grundherr und „guter Rechner“ bewiesen

Musica viva in schola nebo Ratio educationis musicae?

Studie upozorňuje na nebezpečí příliš kognitivního pojetí předmětu Hudební výchova na českých školách, zkoumá historické příčiny tohoto jevu a dochází k poznatku, že na jeho počátku lze vidět osvícenský racionalismus a školské reformy Marie Terezie. Tyto zásahy přivedly do té doby kvetoucí hudební výchovu v českých zemích k úpadku, což se projevilo na kvalitativně i kvantitativně slabší hudební produkci českých zemí v 1. polovině 19. století. Proto bychom si měli vzít příklad z dobrých zkušeností české hudební pedagogiky 17. a 18. století a její osvědčené didaktické postupy, preferující hudební spontaneitu, aplikovat na dnešní Hudební výchovu na našich školách.Studie upozorňuje na nebezpečí příliš kognitivního pojetí předmětu Hudební výchova na českých školách, zkoumá historické příčiny tohoto jevu a dochází k poznatku, že na jeho počátku lze vidět osvícenský racionalismus a školské reformy Marie Terezie. Tyto zásahy přivedly do té doby kvetoucí hudební výchovu v českých zemích k úpadku, což se projevilo na kvalitativně i kvantitativně slabší hudební produkci českých zemí v 1. polovině 19. století. Proto bychom si měli vzít příklad z dobrých zkušeností české hudební pedagogiky 17. a 18. století a její osvědčené didaktické postupy, preferující hudební spontaneitu, aplikovat na dnešní Hudební výchovu na našich školách.The study points out the danger of too cognitive concept of the school subject Music Education at Czech schools. The historical causes of this phenomenon are researched and the knowledge is attainded that it is possible to see in the beginning of this problem both the enlightened rationalism and the Maria Theresas school reforms. These interventions led to the degradation of the Czech Music Education, which had flourished before. This was the reason of the both qualitatively and quantitatively feebler music production in the Czech lands in the first half of the 19th century. That is why we should follow the example of the Czech music pedagogy of the 17th and 18th century and apply his time-proven didactical methods (which preferred musical spontaneity) to todays Music Education at our schools

Reflection of enlightening Habsburgs (Maria Theresa, Joseph II. and Leopold II.)

(česky) Předložená práce se věnuje utváření kolektivní paměti a reflexi osvícenských panovníků habsbursko-lotrinské dynastie v době po vzniku Československa. Těmito panovníky jsou Marie Terezie (1740-1780) Josef II. (1780-1790) a Leopold II. (1790-1792), kteří vládli v zemích habsburské monarchie. Cílem této práce je posouzení jejich odkazu v politice, publicistice, historiografii a ve veřejném prostoru v podobě památných míst a pomníku v českém prostředí.(in English): The presented work deals with the formation of collective memory and the reflection of the Enlightenment rulers of the Habsburg-Lorraine dynasty after the establishment of Czechoslovak Republic (1918-1938). Those rulers are Maria Theresa (1740-1780) Joseph II. (1780-1790) and Leopold II. (1790-1792), who ruled in the lands of the Habsburg monarchy. The aim of this work is to assess their legacy in politics, journalism, historiography and in public space in the form of memorial sites and monuments in the czech enviroment.Institute of Czech HistoryÚstav českých dějinFaculty of ArtsFilozofická fakult

Czech bearers of the Order of Maria Theresa in 1914-1918

Předkládaná bakalářské práce Čeští nositelé řádu Marie Terezie v letech 1914-1918 má za cíl, zmapovat život vojáků, kteří se narodili na území českých zemích, a kteří byli oceněni za První světové války nejvyšším vojenským vyznamenáním Rakouska-Uherska. Kromě zjištění činů, za které jim byl řád udělen, se práce také zabývá tím, jak tito vojáci prožívali začlenění do nové československé republiky.Presented bachelor's thesis The Czech holders of the Order of Maria Theresa in the years 1914- 1918 aims to map the life of soldiers who were born in the Czech lands and who were awarded the highest military decoration of the Austro-Hungarian Empire during the First World War. In addition to identifying the acts for which they were awarded the order, the thesis also examines how these soldiers experienced their integration into the new Czechoslovak Republic.Ústav světových dějinInstitute of General HistoryFilozofická fakultaFaculty of Art

John Nepomuk imperial count Nostitz-Rieneck. Life and military career during the Napoleonic Wars.

Práce se zabývá kariérou šlechtického důstojníka v období napoleonských válek, která je zkoumána na základě životního osudu Jana Nepomuka, říšského hraběte Nostitze-Rienecka. Průběh služby je rozčleněn na tři základní okruhy. Počátek kariéry, hlavní služba a závěr, přičemž práce je zpracovávána chronologicky podle válek s revoluční a napoleonskou Francií. Práce je dále doplněna o kariéry Karla ze Schwarzenberga a Václava Radeckého z Radče, jež jsou natolik rozdílné, že se vymykají zaběhlému rámci.This thesis de als with career of nobleman officer in the age of Napoleonic wars. Career is examined on the destiny of John Nepomuk imperial count Nostitz-Rieneck. Career is divided into three basic parts. Begining of career, main service and end of career. Thesis begins and tracks wars with France to the end of Napoleonic Wars. Career of John Nepomuk is comleted with careers of Charles of Schwarzenberg and Wenceslaw Radecký of Radec.Institute of Czech HistoryÚstav českých dějinFaculty of ArtsFilozofická fakult

Development of Surgical Profession since Early Modern Times till the Year 1848 in the Prague Region

Tato rigorózní práce se zabývá problematikou chirurgické profese od období raného novověku až do poloviny 19. století v teritoriu pražských měst. Užší časové vymezení se pohybuje od poslední čtvrtiny 15. století až k roku 1848. Práce se v daném období soustředí na proces formování chirurgické profese a její organizaci, tj. hlavně pražské chirurgické grémium a jeho členy, provozovny chirurgické živnosti, systém vzdělávání chirurgů a tehdejší roli lékařské fakulty. Práce je rozdělena na několik kapitol, přičemž po úvodu následuje kapitola o literatuře a o pramenech. Vzhledem ke sledování geneze pražských chirurgů je podrobněji pojednáno i o lazebnících a bradýřích, z jejichž řad se chirurgové rekrutovali. Poté navazuje stručný úvod o vývoji chirurgické profese. Dále již pokračují kapitoly zaměřené na výše zmíněná témata. V závěrečné části práce se nachází shrnutí získaných poznatků, seznam použitých pramenů a literatury a přílohy. Předkládaná práce má za cíl podrobněji přiblížit konstituování chirurgické profese v průběhu několika staletí a její další vývoj v období velkých změn způsobených nejen reformami ve všech sférách správy v období osvícenského absolutismu, ale i snahami o vybudování jednotné státní zdravotní organizace a je dovedena až k dalšímu důležitému mezníku českých dějin, revolučnímu roku 1848....This rigorous thesis uses the archival sources on the barbers' and surgeons' guild and the papers of the central authorities to explore the position of the surgeons within the medical structure during several centuries from Early Modern period till the half of the 19th century. All the materials are taken from Prague City Archives, The National Archives and Archive of Charles University in Prague (e.g. laws and statutes, registers of all types, statutes of the guilds or university charters, personal documents of the guilds' members). The text is focused on gaining independence of surgeons compared with doctors of medicine and moving away from barbers craft organization where could be found their origin. The process of their transition under the supervision of the medical faculty and the official start of surgical studies at the university are examined. Furthermore, the study includes an analysis of the role of the guild, the social status of the Prague surgeons and the character of their education including transformation in this field during the Enlightenment reforms till the year 1848. The information extracted from the sources allows following the development of surgery from disrespected profession into an inherent part of medical sciences by exploring all the phenomena concerned with the education of...Department of Auxiliary Historical Sciences and Archive StudiesKatedra PVH a archivního studiaFilozofická fakultaFaculty of Art

On the Edge of the Military Society. Military Invalids, Deserters and Delinquents in the Imperial-Royal Army in the Seven Years' War

This thesis concerns military invalids, deserters and delinquents in the Imperial-Royal Army during the Seven Years' War (1756-1763). Its essence lies in the research of documents originated from the activity of the Representations and Chambers, the supreme representative offices in Bohemia and Moravia. The elementary methodological approach comes from a positivist conception, therefore it interprets the information found within the sources as a story (in a certain sense of word) based on the reality which is recorded by them. The theoretical part is enhanced by the outcomes of study of auxiliary books called Elenchs that provide information even about such sources that have not been preserved till today. Thus, I try to answer the question to which extent it is still possible to use them. The main component of the work is formed by three chapters which are dedicated to particular categories of the military persons in an order stated above. Within them, I present the results of the source research that, in the case of the invalids, concern notably their economic security and utilization for the Habsburg Monarchy's war effort. The chapter about the military deserters continues my previous research and amends it (among else) with newly found facts within the sphere of the enlightened-absolutist...Tato práce pojednává o vojenských invalidech, zbězích a delikventech v císařsko-královské armádě za sedmileté války (1756-1763). Její těžiště spočívá ve výzkumu písemností vzniklých z činnosti reprezentací a komor, nejvyšších zastupitelských úřadů v Čechách a na Moravě. Základní metodologický přístup vychází z pozitivistického pojetí, interpretuje tedy informace zjištěné z pramenů jako v jistém smyslu příběh založený na skutečnostech, které zaznamenávají. Teoretická část je doplněna výsledky studia pomocných knih zvaných elenchy, které podávají informace i o pramenech, které se do dnešních dnů nedochovaly. Snažím se zde zodpovědět otázku, nakolik je i přesto možné je uplatnit. Hlavní složku práce představují tři kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým kategoriím vojenských osob ve výše uvedeném pořadí. Představuji v nich výsledky pramenného bádání, týkající se v případě invalidů zejména jejich hospodářského zabezpečení a využití pro válečné úsilí habsburské monarchie. Kapitola o vojenských zbězích navazuje na můj dřívější výzkum a doplňuje ho (mimo jiné) o nově zjištěné skutečnosti v oblasti přístupu osvícensko-absolutistického státu k jejich pronásledování, trestání i amnestování. Třetí část podává výklad o excesech, tedy činech páchaných vojenskými delikventy a představuje jejich nejčastější...Institute of Czech HistoryÚstav českých dějinFilozofická fakultaFaculty of Art

Emanuel Arnošt z Valdštejna a jeho deníkové zápisky z léta roku 1742

In diese Studie ist ein Teil des Tagebuches vom Emanuel Ernest von Wallenstein (1716-1789; der sechste Bischof von Leitmeritz) in der Form der Edition zugänglich gemacht. Ich habe die Anmerkungen des jungen Priesters aus dem Zeitraum von 22. 6. – 14. 8. 1742 ausgewählt, da sie die Vielfalt seiner Aufschreibungen zeigen. Es handelt sich um Zeit, wenn er sich in von den Frantzösen und Bayern belagerte Prag aufhielt. In seinen Tagebüchern, die er in den Jahren 1735-1744 schrieb, trug er die Aktivitäten, Erlebnisse und Wahrnehmungen, die er während des Studiums auf dem Collegium Germanicum in Rom und in den Jahren, wenn er nach Hause zurückkehrt unternommen hatte ein. Am Anfang ist noch ein kurzer Biogram dieses jungen Priesters beigefügt. Obwohl Skizzen von Emanel Ernest immer noch sehr schroff und zurückhaltend sind, hat die Analyse des Tagebuches bewiesen, dass es trotzdem möglich ist, die Auffassungen und Ansichten des Autors zu entschleiern. Er war, wie gesagt, Geistlicher. Trotzdem bestand die Mehrheit seiner Eintragungen, als er nach Prag zurückkehrte, aus Verzeichnissen, wem er geschrieben hatte und von wem er einen Brief bekommen hatte, mit wem er in Gesellschaft war, später die Beschreibungen von den Schlachten und Scharmützeln des ersten schlesischen Krieges sowie Angaben über die Stärke und die Positionen der Truppeneinheiten und Bekanntmachungen der französisch-bayrischen Verwaltung, die über die Stadt ausgerufen wurden. Andererseits ist es möglich, dass er seine Notizen einer strengen Autozensur unterworfen hatte, da es in dieser Zeit nicht ungefährlich war, seine zu dem habsburgisch-lothringischen Haus loyale Meinung irgendwie zu äußern. Wenn also sein Tagebuch enttarnt würde, könnte es für seinen Besitzer noch unangenehme Folgen haben

The legislative activity of the Bohemian Assembly from 1627 to 1848

The basic goal of this work is to present a general picture of the real as well as formal powers and proceedings of the Bohemian Assembly by analyzing its particular decrees. This procedure allows for defining areas, where we can encounter the actual exercise of legislative competences of the Bohemian Assembly. The basic source for defining and delimitating areas of real legislative competences is the text of the Renewed Constitution. There were different areas accessible for regulations. Based on the analysis of the other particular decrees, it seems that the classes of Bohemian Assembly had enough confidence to act independently in the accessible areas of regulations.Základním cílem této práce bylo vytvořit analýzou jednotlivých usnesení celkový obraz o skutečné i formální činnosti (pravomoci) českých zemských sněmů a sjezdů. Touto cestou jsou pak definovány oblasti, ve kterých stavové z hlediska své zákonodárné pravomoci působili. Základním pramenem pro definování a vymezení pravomocí je text Obnoveného zřízení zemského. Z této práce vyplývá, že české stavy měly i v době absolutismu svůj nezastupitelný význam při spravování země a vydávání důležitých zákonných norem. Z rozličných oblastí, jejichž úpravou se jednotlivé sněmy popř. sjezdy zabývaly, je vidět, že jim byly otevřeny rozličné obory.Katedra právních dějinDepartment of Legal HistoryFaculty of LawPrávnická fakult